Nedaleko kostela sv. Petra z Alkantary v Karviné-Dolech, známého dnes jako „šikmý kostel“, se nachází výjimečná alej, která především na podzim vyráží dech všem, kteří zde zavítají. Alej vede zdánlivou pustinou, nicméně pozornému návštěvníkovi neunikne, že prochází místy, kde bylo ještě před 70 lety hornické město.Dle stáří stromů i dobových leteckých snímků lze usuzovat, že alej byla vysázena před více jak 125 lety společně se stavbou kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova. Ta byla postavena nad epicentrem výbuchu na dolech Jan-Karel, Hlubina a Františka dne 14. června 1894. Při tomto největším důlním neštěstí v ostravsko-karvinském revíru zahynulo 235 horníků, dozorců a záchranářů.Kaplička i javorová alej byly tak svědkem tryzen a průvodů konaných na památku zemřelých živitelů rodin a synů. V průběhu let vznikaly kolem aleje školy a kolonie, které však za několik desítek let, v důsledku důlních vlivů, zanikly. Alej tedy dnes není pouhou potěchou pro návštěvníkovo oko, ale, stejně jako kaplička, je celá alej tichým pamětníkem osudu a bolesti obyvatel zaniklé Karviné.
