Alej nářků je součást bývalého Raymannova parku, dnes Smetanových sadů. Zajímavá je tím, že přesně víme, kdy byla vysázena. Nechal ji vysázet v roce 1827 Josef Raymann (1770–1844), továrník a zakladatel významného textilního podniku na výrobu damašku v Jeseníku. V roce 1827, kdy byl Josef Raymann starostou města, propukl ve městě hladomor. Ve snaze pomoci zmírnit následky krize nechal Raymann odklidit suť, srovnat plochu a vysadit park, včetně exotických stromů. Podél pravého břehu Bělé byla vysázena buková alej, které se již tehdy říkalo Alej nářků. V roce 1906 byl park včetně aleje předán firmou Regenhart & Raymann do vlastnictví a správy města, čímž se zpřístupnila tato unikátní alej také veřejnosti. Směrem od ul. K. Čapka tvoří alej nejprve jedna řada stromů, která po několik málo metrech přechází do klasické dvouřadé aleje.V současnosti je asi ve dvou třetinách délky přeťata komunikací Husova ulice, za níž pokračuje v parčíku u tzv. Raymannovy vily, jednoho z původních sídel rodu. Stáří stromů v aleji je různé, nejstarší exempláře ale určitě pocházejí z roku výsadby aleje, tj. 1827 a jsou tudíž 195 let staré. Po levé straně chodníku (po toku Bělé) je v současnosti 69 stromů-buků různého stáří a 6 jiných druhů stromů (lípa, dub, javor). Na straně pravé roste 91 buků různého stáří a cca 20 stromů jiného druhu (lípa, javor, smrk). Vzhledem k špatnému zdravotnímu stavu některých stromů to vypadá, že se některé stromy dvousetletého výročí svého vysázení nedožijí. Město Jeseník plánuje rozsáhlou rekonstrukci Smetanových sadů spojenou s kácením stromů v Aleji nářků.
