Třešňové stromořadí v Kosově je nejenom krásné, ale má i zajímavou historii. Devatenáct stařičkých třešní lemuje cestu, která vede nad Milošovou strání směrem do Lísku. Třešně kdysi dávno, ještě před druhou světovou válkou, zakoupil a do své rodné obce poslal František Němec.
O Františku Němcovi se ve své knížce V odlehlé dědině zmiňuje spisovatelka Růžena Svobodová. Píše o něm jako o Francovi. Chlapce poznala, když pobývala na letním bytě na kosovské rychtě a oblíbila si jej pro jeho bystrost. Chtěla ho s sebou vzít do Prahy a poskytnout mu vzdělání. Zdali tak učinila, nevíme, ale jisté je, že František vystudoval a stal se z něj lesní inženýr. Působil na Slovensku a na jižní Moravě, odkud poslal vagon zmiňovaných třešní. Poslal je na rychtu a majitel rychty je potom nechal vysázet kolem Kosova. Ještě v 60. a 70. letech bylo kolem Kosova několik třešňových alejí, stromořadí nebo sadů, které byly vysázeny právě z těchto stromků. Mnozí dříve narození si jistě pamatují, jak s kamarády chodili na Milošovy, Schmidovy nebo Hamplovy třešně. Spousta z nich již dávno uhynula, z některých zbyla jen torza kmenů, některé mají kmeny vykotlané, ale několik třešní ve stromořadí nad Milošovou strání stále ještě plodí.
