Lipová alej v ulici Jetelová čítající dvacítku stromů je úplně obyčejná. Nepyšní se úctyhodným věkem (odhadem 70 let), počítaným na staletí, není s ní spojen poutavý příběh, který obvykle významné stromy provází. Ale přeci jen….
Již skoro sedmdesát let osvěžuje tato alej svým stínem všechny, kteří se vydávají k místnímu rybníku Homolka a pak dále do polí. Bývají to nejen zemědělci, kteří obhospodařují okolní pozemky, ale i mnozí místní občané, pro které je pobyt v přírodě vítaným oddechem. Také spousta „pejskařů“ tuto alej zná a využívá ji k procházkám se svým zvířecím kamarádem. A protože k lipám snad odpradávna patří včelky a med, je nedaleko aleje umístěn také včelín zdejší zemědělské školy. Do nedávné doby každoroční idyla, od jarního pučení listů, přes letní omamnou vůni květů až po melancholii podzimních plískanic a pokojné zimní snění.

Letos však tento poklid přerušila poplašná zpráva. Bude se kácet! Lípy překáží! Je třeba rozšířit stávající rybí sádky a to právě v místech, kde je zmíněná alej. Nezávislému pozorovateli se však přece jen zdá, že je vybraný pozemek pro tento účel poněkud nevhodný a snad by stačilo opravit sádky současné, nepříliš využívané. Ne! Lípy se pokácí a dost!

Ustoupí stromořadí komerčním záměrům, nebo vyhraje pár odvážných nadšenců, kteří sepisují petice, telefonují, mailují, shánějí jakékoliv informace a studují zákoníky? Boj je to nelehký a může se zdá, že je mnohé ztraceno. Přihlášení aleje do soutěže „Alej roku“ je další snahou o znásobení šance pro tyto krásné stromy. Snahou možná naivní, ale o to více upřímnou.