Při svých cestách na Šumavu rád stavím v malebném městečku Hartmanice, které má bohaté, česko-německé dějiny a které, stejně jako tamní příroda a lidé, čeká na smiřování generací v tvůrčí práci, která má i svůj estetický, krajinný význam. Alej, kterou se přijíždí do Hartmanic ze směru od Petrovic, je ojedinělá už tím, že vůbec existuje, což dnes není vůbec samozřejmé, a že lemuje poutní cestu, která zde existuje po tisíciletí. Alej symbolicky vede člověka na dohled hartmanické synagogy, což považuji za krásný symbol spojení přírodního a duchovního světa.