Tato alej se nachází pár kroků od místa, kde od mala do současnosti žiji. Častokrát se vracívám z výletů právě pod korunami vzrostlých lip této aleje, stromy mě vítají. Když jsem byla malá, častokrát jsme brali dřevěné saně a s kamarády sjížděli Starý kopec. Nad hlavou větve pokryté sněhem, bílé krajkoví a nad ním modř oblohy. Krásné časy. 

Nevím, proč se říká této silnici Starý kopec. Zřejmě se jednalo o původní hlavní cestu do obce. Netuším ani, jak je alej stará. Mám doma fotografii z 50. let 20. století, na které je ještě alej kompletní (alej v dáli nalevo na fotografii zde). I já pamatuji pár lip, které již alej netvoří. Bohužél je její původní pravidelnost zachována na velmi krátkém úseku v dolní části Starého kopce. Mnoho stromů bylo zkáceno. Některé poslední lípy v horní části jsou k tomu značně zarostlé náletem jiných dřevin a hlavně keřů. Šíří se též zvěsti, že alej čeká další kácení, snad i likvidace. A to mě velmi mrzí. Alej zkrátka na toto místo patří a touto nominací chci dát o ní poprvé a možná naposledy vědět.