Důvod nominace:

Mezi poli z vesnice Okrouhlo (okr. Praha-západ) k myslivně (jižním směrem od vesnice, v turistické mapě uvedena jako „Urbanovka“) vede pustou náhorní plošinou cca 1,5 km dlouhá polní cesta. Při nástupu ing. Milana Hénika do funkce vedoucího polesí  v roce 1963 byla cesta prašná a nezpevněná. Na jaře bývala široká tři metry a po používání motorovými vozidly (v té době takřka výhradně auta místního JZD a podniku Státních lesů) se z ní na konci léta stala rozblácená magistrála o šířce dvacet a více metrů. Při podzimní orbě byly rozježděné okraje zaorány a situace se další rok opakovala. Kolem roku 1980 podnik Státních lesů společně s MNV Okrouhlo cestu zpevnil a provedl bezprašnou úpravu povrchu.

            Když byla cesta hotová, ing. Hénik si usmyslil, že by bylo hezké podél cesty vysadit lipovou alej. Na veřejném zasedání MNV v obci Okrouhlo navrhl, že by alej vysadil a dále o ni pečoval. Se zlou se ale potázal. Soudruh okresní tajemník KSČ se okamžitě ohradil se slovy: „Soudruhu, dovedeš si představit, o kolik by se snížil výnos z polí vlivem stínu, který by stromy vrhaly na pole? Tvůj návrh přímo zavání sabotáží proti socialistickému zřízení.“

            Nikdo si netroufl oponovat a návrh byl jednohlasně zamítnut.

            Pan polesný se ale nezalekl, opatřil sazenice lip, zorganizoval brigádu a společně s pár chataři byla alej po obou stranách cesty založena. Následující roky byla alej opakovaně ničena vandaly, zvěří, orbou a stále hustější dopravou osobními auty. Po pár letech polesný, již sám, každý rok chybějící stromky dosazoval až do roku 2009, kdy usoudil, že alej je dobudována. Během třiceti let, kdy probíhala průběžná výsadba a obnova aleje, se v jednom roce stalo, že neměl k dispozici lípu a vysadil jilm. Pár jich přežilo až do dnešních dnů.

            Vlivem výše popsaného je alej věkově nejednotná a přehoustlá (při vylepšování polesný počítal se ztrátami, které ne vždy nastaly).

            Alej ale žije, již patrně nebude zlikvidována a polesný posílá k Novému roku novoročenku s fotografií aleje z různých ročních období a je rád, že se dobrá myšlenka nakonec snad podařila. A co víc. I starousedlíci ji přijali za svou a každý rok ji obsekávají.

Autor: paní Héniková