kameraman přírody

„Zní to možná podivně, ale největší radost mi kdekoli v krajině udělají stromy mrtvé. Ty jsou totiž znakem toho, že člověk tu stále ještě neřídí úplně všechno a ponechává jistý prostor i přírodě. Rád se ovšem kochám i prastarými stromy, jejichž kmeny pokrývá mech s lišejníkem a kůru zdobí otvory po strakapoudech a odchovaných broucích. Přesně takovéto velikány pravidelně nacházím v alejích, kterých si lidé váží a dokázali je po desítky let uchovat v nezměněném stavu. Proto mají aleje čestné místo v mém srdci a jakožto oázám biodiverzity bychom jim měli věnovat patřičnou pozornost.“