Alej tvořená tří- až čtyřřadými stromořadími je dominantou města. Město má ve znaku kaštanový list a v propagačních materiálech je alej uváděna jako turistická atrakce. Není však jen atrakcí bez obsahu. Dokonale plní estetickou, biologickou, klimatizační, společenskou a relaxační funkci. Představuje účinnou obranu proti emisím z přilehlé dopravně frekventované komunikace zatížené navíc nebývalým provozem kamionové dopravy srdcem města. Alej je v současnosti v centru zájmu občanů i médií také tím, že ač vysoce hodnotná, je v ohrožení své existence. Vedení města zadalo projekt maximální obnovy spojené s plošným vykácením stávajících stromořadí, a to i přesto, že dle znaleckého dendrologického posudku zadaného zastánci aleje má 78 % stromů v části aleje označované za v „horším stavu“ dlouhodobou a střednědobou perspektivu životnosti. Část v lepším stavu je na tom výrazně lépe. Z dendrologického posudku vyplývá, že alej v kvalitní péči arboristů a při zapojení technologií k vitalizaci kořenových systémů je možné zachovat i pro příští generace. Věříme, že českovelenický skvost, unikát mezi zeleněmi ve městech, zůstane lidem zachován. Proč měnit něco, co skvěle slouží, je pozoruhodné, obdivuhodné a jedinečné, za co můžeme být našim předchůdcům vděční a na co jsou obyvatelé města právem pyšní. Českovelenická alej nejenže není na odpis, je krásná a má mnoho podob jak v souvislosti s měnícími se ročními obdobími, tak pohledy, které se otevírají po celé její pozoruhodné délce. Zkrátka skvost.
